Světelné znečištění je problém týkající se zejména urbanizovaných oblastí Evropy, Severní Ameriky a jihovýchodní Asie. Ve větší či menší míře však postihuje většinu regionů na celém světě. Lokální světelné znečištění dokáže vyprodukovat už menší okresní město s okolními obcemi například na Slovensku. Ve velkoměstech a aglomeracích s desítkami milionů obyvatel se však světelné znečištění doslova týká celých území io velikosti Slovenska.
O světelném znečištění se v médiích, ale i filmech či seriálech nejčastěji hovoří v souvislosti se ztíženými podmínkami při pozorování hvězd. To je sice také problém, ale ne až tak velký, jako v případě vlivu nadměrného osvětlení na životní prostředí. Konkrétně jde o změnu návyků různých živočichů, které přizpůsobují svůj rytmus, ale také způsob lovu, odpočinek či péči o mláďata a rozmnožování světelným podmínkám, které v noci od počátku věků určoval jen svit měsíce. Během úplňku a bezoblačné noci, kdy je iv lese viditelnost srovnatelná s viditelností za soumraku či během deštivého dne. Právě v těchto dnech se predátoři vydávají na lov a ostatní zvířata stráví celou noc v pozoru. Jak to asi vypadá v silně urbanizovaných oblastech s vysokým světelným znečištěním, kde celá obloha doslova svítí a osvětluje i okolní přírodu během celého roku? A to je jen jeden z příkladů negativního dopadu světelného znečištění na život zvířat.
Intenzita světla má na světelné znečištění jen sekundární vliv. Zatímco moderní LED svítidla poskytují až desetinásobně lepší podmínky pro viditelnost, nezpůsobují takové světelné znečištění, jako některá stará svítidla. Pro pochopení stačí vyběhnout na kterýkoli český kopec a ohlédnout si panorama českých obcí. Ty, ve kterých jsou ještě zastaralá 50letá pouliční svítidla, září žlutě do celého okolí. V těch s již modernizovaným LED veřejným osvětlením vidíte malé zdroje osvětlení, které však nesvítí směrem vzhůru.
Za tento efekt je zodpovědný takzvaný BUG rating, o kterém jsme si psali v jednom z předchozích článků. Rovněž jsme psali io asymetrických svítidlech, které doslova svítí tam, kam mají pro dosažení co nejlepších světelných podmínek například na přechodu pro chodce a co nejmenší světelné znečištění v okolí. BUG rating zase určuje i to, kolik světla směřuje směrem vzhůru od pouliční lampy. Moderní lampy s promyšlenými stínítky mohou mít i 10násobně vyšší světelný výkon, ale celý jej směřují dolů k pochůzným plochám, ne vzhůru.
Na Slovensku je největší ráj pro hvězdáře na ukrajinsko-polské hranici v Poloninách, které se označují také jako Park tmavé oblohy. Výborné podmínky najdete i na středním/jižním Slovensku mezi Banskou Bystricí, Lučencem, Revúcou a Spišskou Novou Vsou. Na západním Slovensku jsou nejlepší podmínky například v Bílých Karpatech. Co se týká světa, optimální podmínky najdete v řídce obydlených a neurbanizovaných částech světa – v Africe, na Sibiři, v Jižní Americe, ale i v Kanadě či Austrálii, ale samozřejmě i na obou pólech.