Infračervené světlo (zkratka IR z anglického Infra Red) se často označuje také jako infračervené záření, paprsky, radiace či spektrum. Je to elektromagnetické záření, které má vlnovou délku větší, než má okem viditelné světlo, ale kratší v porovnání například s mikrovlnným zářením. Infračervené světlo má vlnovou délku mezi 760 nm a 1 mm, a lidské oko dokáže vidět pouze světlo, které se ve formě elektromagnetického záření pohybuje ve vlnových délkách od 380 do 780 nm. Čistě teoreticky tak můžeme spatřit infračervené světlo, které má vlnovou délku 760 nm.
Infračervené světlo objevil vědec William Herschel, který v roce 1800 měřil teplotu oblasti přiléhající k červené oblasti spektra. I podle toho získal tento typ světla název infračervené, v doslovném překladu jako „pod červenou“, protože na světelném spektru se nachází právě pod touto barvou. Velice zjednodušeně bychom mohli napsat, že pokud se díváte (například prostřednictvím kamery) na něco v infračerveném spektru, díváte se vlastně na teplotu dané věci.
Infračervené světlo se nejčastěji používá například u bezpečnostních kamer či mysliveckých termovizí jako noční vidění. Existuje aktivní, kdy prostor před kamerou přisvětluje diodka s infračerveným zářením a jeho odraz následně snímá kamera nebo pasivně, které sleduje čistě jen tepelné ztráty snímaných objektů. IR se používá také k měření teploty, snímání mraků ze satelitů, ale také v archeologii či medicíně pro prosvícení a analýzu zkoumaných objektů.
V medicíně se infračervené světlo používá také k nahřívání – léčení zánětů či problémů pohybového aparátu. Po roce 2000 měl každý v telefonu takzvaný infraport, přes který se daly odesílat soubory do jiného zařízení s tímto portem. Infračervené záření se používá také k navádění raket na teplo motoru nepřátelských vozidel v armádě. Infračervené záření se dnes již používá také k vytápění domů a bytů. Takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho – infračervené světlo má opravdu široké využití.
I když člověk v infračerveném spektru nevidí, jiní živočichové tuto schopnost mají – například hadi. Jejich oko má větší rozsah viditelného světelného spektra a některé živočichy žijící pod zemí nebo hluboko pod hladinou moře se dokonce orientují pouze podle infračerveného záření. Už jste se někdy zamysleli nad tím, proč jsou v některých expozicích takových zvířat například v tropikáriu nebo v zoo jen velmi slabá a červená světla? Je to právě z toho důvodu, že mají záření, které je nejblíže infračervenému spektru a neublíží citlivým očím nebo pokožce živočichů, což by však prudké LED osvětlení, navíc is ultrafialovým zářením dokázalo. Takové osvětlení se navíc stará io ohřev tohoto prostoru.