O světelném toku, intenzitě osvětlení a normách pro výkon osvětlení v různých objektech jsme již psali v jednomz našich starších článků. Nezmiňovali jsme je však v souvislosti s absorpcí světla, ale jen s velikostí místnosti či s výškou stropu (respektive obecně vzdáleností zdroje světla od povrchu, na který dopadá). Absorpce, ale i na druhé straně odraz světla hraje velkou roli v tom, jaké množství a jakých výkonných podmínek potřebujeme k dosažení určité intenzity světla v konkrétním prostoru.
Absorpci světla můžeme definovat také jako pohlcení, respektive zeslabení světelných částic (fotonů) během průchodu konkrétním prostředím. I při průchodu vesmírem/naší atmosférou, respektive vzduchem místnosti se intenzita světla zeslabuje a atomy, do kterých naráží, jej pohlcují a oslabují.Pohlcené světlo se ve většině případů změní na kinetickou (tepelnou) energii.K vyjádření zeslabení intenzity světla způsobeného jeho pohlcením nám slouží lineární absorpční koeficient.
V praxi se můžeme setkat se třemi případy toho, jak se světlo chová při kontaktu s nějakým materiálem nebo povrchem. První případ je, že se drtivá většina přicházejícího světla odrazí (například jako od zrcadla, odrazové fólie, ale například i od bílé stěny nebo podlahy v místnosti).Druhý případ je, že materiál světlo propustí (například přes okno).V posledním případě povrch většinu světla pohltí (mimořádně tmavé povrchy). Dnes se už vědcům podařilo vytvořit tak tmavé nátěry, které pohlcují více než 99% světla. V praxi to znamená, že čím tmavší materiály jsou v prostoru použity, tím více světla pohltí a neodrazí ao to více zdrojů světla potřebujeme k získání vyšší výsledné intenzity osvětlení.
Opak odrazu světla je jeho pohlcení, a jak jsme psali výše, pohlcené světlo se přeměňuje na tepelnou energii. Pokusy s auty stejné značky a modelu, z nichž jedno bylo natřeno bílým lakem a druhý černým ukázaly, jaký diametrální rozdíl může být v létě v jejich interiéru. Zatímco teploty v bílém autě dosahovaly jen něco do 50 stupňů Celsia, v černém teplota nejednou překročila i 70 stupňů. Je to právě proto, že černá většinu světla, a tedy i energie pohltí. V moderních městech, kde je v létě problém s tepelnými ostrovy se v současnosti střechy, ale i pochůzné plochy, natírají bílou barvou,protože ta odrazí více energie zpátky do atmosféry. Díky tomu je v ulicích během největších veder alespoň poněkud snesitelnější teplota.
Nejvíce světla ve vesmíru dokážou absorbovat takzvané černé díry. Světlo, ale dokonce i čas pohlcují a lámou. Chcete-li si představit, jak je světlo pohlcováno postupně, nejlepším příkladem jsou atomy vody. Zatímco například těsně pod hladinou moře jsou během dne skvělé světelné podmínky, v hloubce kolem 20 metrů je již viditelnost mnohem nižší (jelikož světlo musí projít přes více molekul vody, které jej odrážejí/propouštějí a absorbují), a v hloubce například 100 metrů je již viditelnost nulová. Příště si napíšeme více o odrazu světla ao tom, jak jej lze využít.